Dne 17.6.2012 od 9:00 se v Praze uskutečnil již 4. z celkového počtu 10. turnajů letošní Pražské tour 2012 v DoomTrooperu, tentokrát s názvem Vince Diamond Cup s první cenou plaketou s kartou Vince Diamond. Sešlo se 13 hráčů z celkového možného počtu 14. Tedy účast velice pěkná navzdory tomu, že venku bylo téměř letní počasí atakující hranici 30ti stupňů ve stínu. To se promítlo i do atmosféry a ovzduší v herně, kde již po obědě byla zajímavá konzistence vzduchu, což mě osobně dělalo trochu problémy při soustředění na hru.
4. turnaj byl ve velice oblíbeném formátu sealdeck-boosterdraft, kde byl jeden starter základní sady obsahující 60 karet na osobu a draftovaly se čtyři boostery inkvizice. Tentokrát bylo draftování rychlé a svižné a i relativně tiché. Jako vždy nikomu „nic“ nepřišlo a všichni měli karty na …, ale tak to bývá pokaždé a až teprve při hrách se člověk nestačí divit, co soupeř sype na stůl za karty.
Hrálo se na dvě skupiny A a B z nichž první 4 nejlepší na počet bodů postupovali dále, kde se již pokračovalo standardním vyřazovacím pavoukem.
Hry byly kupodivu rychlé a dynamické, já sám jsem měl tři hry odehrány rychleji než za hodinu, pak jsem chvíli čekal a dohrál zbylé dvě. Vzhledem k tomu, že to šlo opravdu rychle, nebyl moc čas sledovat druhou skupinu, tudíž o ní nemám moc přehled kdo s kým a jak.
Ve skupině B se potkali Honza, Kubas, Roman, Tulipán, Erwin a Arim. Roman nepřekvapil a opět celou dobu nadával na nepřízeň štěstěny a na karty, přitom si ze starteru rozbalil Maxe Steinera, Dar osudu a určitě se tam ještě něco málo našlo. Hry byly svižné a některé končily 20:0 na body. Překvapivě mě se docela dařilo, i když jsem to nečekal dle karet, z kterých jsem stavěl balík. Ale možná to bylo takové menší zadostiučinění, když jsem se nemohl zúčastnit turnaje minulého, kde se vlastně balík také skládal z Base setu a inkvizice. Já si rozbalil ve starteru příjemnou (tedy jak pro koho) kartu Napálen!, Chtíč a Iniciativu, Lékárničku, a to bylo asi tak vše. V prvním boosteru inkvizice mě přišel Venušanský maršál, Samohybná houfnice bauhaus a továrna s osudovou přitažlivostí, sic dilema, ale volba celkem jasná – vyhrál to bojovník. Ve zbylých třech inkvizicích bylo total … Takže jsem to jenom posílal dále a doufal, že něco přijde a kupodivu ve třetím balíku se mě do ruky dostal Drtič pancířů, k mému Maršálovi jako dělaný. Přišla i symetrie pro kacíře +5 ke všemu a já si vzpomněl, že mám Bilyho, takže základ balíku by byl … Martina vedle mě se velmi radovala, že si rozbalila nějakého pěkného sympaťáka z boosteru, tak jsem si říkal, to musí být stopro Vincek, pěkný, urostlý, dvoumetrový, svalnatý blonďák s pořádným kanónem. Jaké bylo později mé překvapení, když se na jejím stole objevil místo takového fešáka starý obtloustlý a ještě ke všemu plešatý dědula … Mno ženy mají vkus různý a je pravda, že takový kardinál může být vcelku zajímavá partie …
Jak jsem se již zmínil, hry ve skupině šly rychle a pro mě dobře, takže jsem nakonec postupoval z druhého místa. Jedinou prohru jsem měl s Erwinem, který postupoval z místa prvního a dostal mě jeho Chemiman s Nekrokosou. Snažil jsem se jak jsem mohl, ale zabít se mě ho prostě nepodařilo. S Tulipánem byla hra také zajímavá, vytáhl na mého bojovníka Dvojí službu, což nebyl až tak velký problém jako to, že jsme řešili, co že ta karta vlastně dělá a jak je to při zabití „jeho“ bojovníka a rozdělením VB. OPM mu naštěstí nepřišly. A houfnice se nakonec ukázala jako nedobrá volba díky dvojnásobnému bonusu za opevnění pro obránce. S Kubasem byla hra také poměrně rychlá, hlavně díky zaváhání z jeho strany (tím nemyslím to kouzlo) a prakticky sebevražednému útoku jeho ultrasilného (ale sakra drahého) Androida vyhlazovače, sice jsme umřeli oba, ale body stačili mně. Jediná delší hra byla s Romanem (jak jinak :-P) dostali jsme se trochu do patové situace, kdy on měl na stole Maxe Steinera a já mého favorita Maršála se svým drtičem pancířů, bohužel na ně vyložil osudovou přitažlivost, takže se kluci zamilovali a utočit na sebe nebylo možné. Takže jsem čekal poměrně dlouho na Rovnováhu, abych to mohl vyřadit. Nepřišla a Maxe jsem se dokázal zbavit, jaké bylo mé překvapení, když vzápětí zahrál Dar osudu a měl jsem to tam zase zpět. Naštěstí tentokráte Rovnováha přišla v zápětí a už nic nestálo v cestě mému vítězství a definitivnímu postupu do „pavouka“.
Jako první soupeř mě tam čekal Bican. Nepříjemný balíček se zajímavým kombem Nimrod (ne autokakon) se zuřivostí … Naštěstí mě podržela Hustá mlha a i přes úmrtí mého Bilyho se symetrií +5 ke všemu, mojí chybou, nechal jsem si ho zabít nějakým rudým baretem nebo něčím takovým, nějak jsem si neuvědomil, že i tyhle „Céčka“ jsou imunní proti symetrii … Tahle hra byla vůbec z mé strany krizová, zaváhaní a chybek tam bylo více, vzduch v herně už dost zhoustl. Naštěstí, jsem dokázal zvítězit.
No postup dále a soupeř starý známý Erwin který mě jako jediný dokázal porazit ve skupině. Přiznám se, že na detaily téhle hry si již moc nepamatuji (krize už byla na vrcholu), jediné co vím, že obávaný Chemiman s Nekrokovou naštěstí přišel až hodně pozdě aby dokázal hru ještě zvrátit.
No a pak postup do finále, což jsem v té chvíli ani netušil, zjistil jsem to až po pár kolech. Finále s Martinou bylo asi nejzajímavější a nejnapínavější hra. Nedělal jsem si nějaké iluze o průběhu, ale držel jsem se statečně. Ve chvíli kdy si Marina na stole začala rovnat lesklé kamínky (body osudu) do úhledných obrazců a několik kol meditovala a meditovala, mě bylo jasné, že mě nečeká nikdo jiný než Kardinál Durand. Měl jsem nějaké možnosti a plány, dokonce jsem ho mohl i zabít (opět můj maršál se svojí zbraní), ale nechápu, jak Martině v té bídě mohli přijít všechny ty kouzla a speciály. Na každou moji snahu byly dvě odpovědi, dokonce jsem se snažil taktizovat a chvíli si říkal, že by třeba Martina nemusela mít nic na vyřazení speciálu a vzhledem k tomu, že na VB, jsem na tom byl o dost lépe zkoušel jsem zbabělou zdržovací taktiku naučenou ze hry s Romanem díky kartě Osudová přitažlivost. Bohužel jsem ze své naivity byl obratem vyléčen a Martina měla skutečně i Rovnováhu. Takže nakonec můj Venušan po úporném boji odešel na hřbitov a mě svitla nová naděje díky vtipné kartě Ostřelovači! Trochu jsem zariskoval a na ruce chvíli podržel (těch zaváhání v turnaji létalo docela dost a teď myslím tu kartu), dokud nebyla příhodná příležitost a Martina měla na stole jenom 2 B, zahrál jsem to na Kardinála a světe div se přišel na řadu začátek Martiny kola a milý Kardinál se také poroučel, bohužel ne na hřbitov ale zamíchán zpět do knihovny. Takže opět naděje, která záhy pohasla na Zenithianovi s autokillem a útokem 9 s AC40 Rozhřešitelem … Na ruce jsem syslil Bilyho + symetrii a byl si jistý, že v deseti posledních kartách v knihovně bude ještě jedna iniciativa. Poslední to naděje, dva útoky Bilym střelbou a je po Zenitianovi já mám +5 VB (hrál jsem na něj Degradován kvůli sabotážím – mimochodem výborná karta na balíčky s milionem žoldnéřů za bod, Vlna zadarmo a kdykoliv a není na vždy) a tím bych se dostal na 30VB (proč se sakra hrálo na 35? :-) ) a zbytek už se pokusil dodělat na nějakých šmuckách a doufat, že znovu nepřijde Durand (ale Martina neměla body). Iniciativa přišla, bohužel první útok, Martina vykládá Taktickou výhodu a můj Bily neutočí střelbou, ale zápasem … A výsledek je jasný …
Děkuji všem zúčastněným a hlavně organizátorovi a těším se na 5. turnaj letošního roku.
Arim