Než jsem se dokopal napsat tenhle report, uběhlo už přes 40 dní od VIII. Pražského sealdecku v Doomtrooperu. Původně jsem chtěl být totiž originální a napsat report jako protokol o výslechu jistého potulného žoldáka, který byl ve finále sealdecku zajat na staré Zemi. Výslech měl být veden inkvizitorem Bratrstva. Výslech jsem rozepsal, ale už nedopsal. Pak mě zase napadlo napsat report ve stylu, že moje vnoučata našla na půdě krabici se starýma kartičkama Doomtroopera a já jim pak jako starej dědek vyprávím o tom, jak jsem skončil až ve finále jednoho turnaje. Report měl být ukončen tím, že mě můj syn odveze na vozíčku do práce. Čas, ale kvapí a blíží se už zase další turnaj a tak je potřeba napsat alespoň nějaký report, takže všechny originální nápady hážu za hlavu a rychle naťukám pár písmen, aby to mohl dát Padlar na web, když už se taky konečně dokopal k tomu, že zveřejnil výsledky a fotky;)
Nuže tedy, celkem již osmý sealdeck v Doomtrooperu, který se odehrál v naší milované i nenáviděné Praze, jsem poprvé pořádal já a bohužel asi taky naposled, protože boostery se stále hůře shánějí a finance se kutálí z peněženky na všechny strany. Před Vánoci 2010 jsem však dostal z Mysticshopu, který sídlil v herně Dungeon, nabídku, která se neodmítá. Z USA mi dopravili displeje boosterů všech DT sad, kromě Warzone. Zack pak ze svých starých zásob mi pak dodal boostery i z Warzone. Rázem jsme měli k dispozici materiál k uspořádání sealdecku, kde bude možné postavit balíček ze všech sad, které kdy v Doomtrooperu vyšly, a to tu ještě nebylo!
Sealdeck byl výsledkově zakomponován do Pražského poháru 2011 a uskutečnil se dne 28. 5. 2011 od 10:00 h v herně Dungeon ve Vysočanech. Původně se ho mělo účastnit 16 hráčů, ale dva nakonec na poslední chvíli nedošli a náhradu jsem už neměl čas sehnat. V herně jsme zabrali jednu celou místnost a celkem 14 hráčů bylo rozlosováno do 4 skupin pojmenovaných po Megakorporacích. Já se vylosoval do skupiny Bauhaus, což bylo symbolické, neboť jsem měl na sobě triko s vyobrazením Venušanského maršála a bitevního tanku Grizly. Ve skupině se mnou byl Arim ze Severních Čech, DJ Styrlic z Jižních Čech, a asi největší soupeř Středočech Zack. Společně se mnou jakožto rodákem z Moravy jsme tak utvořili zajímavou kosmopolitní skupinu.
Když jsem všem rozdal boostery a vybral startovné, tak jsem se ponořil do rozbalování balíčků a v tu ránu jsem byl jako v transu. Ten pocit, když si rozbalujete karty a nevíte, co vám přijde, je neopakovatelný. Původně jsem si myslel, že mi nedošli moc skvělé karty, ale průběh turnaje mi dokázal opak. Ze základní sady jsem použil např. v sealdecku velmi silnou Taktickou výhodu, Mlhu a „zdržováky“ Pěchotu a ex-žoldnéře. Jako vzácnou kartu jsem měl Zoufalé opatření na likvidaci úkolů. Hned jsem tuto kartu vyřadil, ale pak jsem měl v souboji se Zackem sevřenej zadek, když se na mě vytasil s úkolem Zánik kohorty. V inkvizici bych zase např. rád vzpomněl na Ilianina potomka, AC-41 čističe a Zlé časy. Ve Warzone jsem měl starou belu, ale v Mortifikátorovi mi došla karta, která mi prakticky vyhrála celou skupinu – Nenadálý ústup. Měl jsem kliku, že mi došla vždy téměř v první ruce. Další velice dobrá karta byla Poddejte se, navíc, když mi v dalších boosterech přišel Protiposádkový granát. V Mortifikátorech mě ještě potěšilo Autogyro nebo Oddech v týlu. V Golgotě a Apokalypse jsem měl takové kusy jako Attilu, Podkožní implantáty, Kritanu, Odečet daně, Inkvizitora Simona, Callistianského tanečníka a již zmíněný granát apod. No, ale v posledním boosteru Paradise Lost na mě čekaly hlavní trumfy. Zákeřný soldát, Luteránský učedník, K řezníkovi s ním a hlavně dva Zajatci! Vzhledem k tomu, že na turnaji nebyly žádné zakázané ani omezené karty, s radostí jsem si je dal do balíčku jako jedinou moji obranu proti Golgothám, které se opět minimálně ve třech kusech objevili mezi hráči.
Můj první soupeř byl DJ Styrlic. Docela jsem se ho obával, protože při rozbalování vykřikoval slova jako jé Golgotha, jé Attila, jé Místní hrdlořez atd. Nakonec jsem měl, ale kliku a jako ve všech hrách ve skupině jsem použil model – vrácení do ruky soupeřova bijce Nenadálým ústupem a sabotování mým bijcem. Případně nalákání na stanici a tam použít Zajatce a zase sabotovat. Vzhledem k tomu, že se ve skupinách hrálo do 20ti vítězných bodů, byla to smrtící taktika. Arima i Zacka jsem překvapivě vyprovodil také hladce a nakonec jsem vyhrál celou skupinu, aniž bych svým soupeřům připustil získat na něma nějaký vítězný bod. Díky postupu ze skupiny jsem se také stal vítězem jarní části Pražského poháru, protože mému největšímu soupeři EMHovi se nedařilo a ze své skupiny nepostoupil. Na vyřazovací boje jsme se posilnili pizzou, kterou nám objednala obsluha herny a vrhli jsme se do play-off.
Ve čtvrtfinále jsem narazil na loňského vítěze sealdecku Bigheada. Ze začátku nám nechodili moc karty, ale mě naštěstí nakonec začali chodit dobré karty o něco dřív a nakonec jsem opět v pohodě vyhrál, když Bighead získal své vítězné body, až ze závěrečného vzájemného kuchnutí našich bojovníků. V semifinále jsem narazil na ostříleného veterána Luca, který vyhrál svoji skupinu Imperiálu a ve čtvrtfinále smetl Zacka. Hned na úvod jsem mu zajal jeho bijce a zase si sabotoval, ale pak se na mě Luc vytasil s Golgothou a musel jsem se zase bránit já a jen jsem rychle prolízával, abych se dostal ke svému druhému Zajatci, který mě nakonec včas přišel, Golgothu jsem na stanici taky zajal a byl jsem ve finále. Tady mě čekal seveřan Honza. Finále se hrálo do 35 vítězných bodů. Proti Honzovi se mi na sealdecích nikdy nedařilo a bohužel se to potvrdilo i ve finále. Dopředu jsem věděl pouze to, že má v balíčku Evu Valmonte, se kterou vykuchal ve čtvrtfinále Padlara hned v prvním kole. Z počátku se finále vyvíjelo v můj prospěch. Honzova Potulného žoldáka jsem vylákal na stanici a tam ho zajal. Těšil jsem se na sabotování Kritanou, ale on mi na ni dal Dvojí službu. Raději jsem ji tedy obětoval svým kombem - Poddejte se a Protiposádkový granát. Vyložil jsem si také Ex-mishimského žoldnéře s Autogyrem a nechal ho pumpovat v Oddechu týlu a myslel jsem si, že Honzu vykuchám s Ilianiným potomkem. Honza, ale měl úplně super karty. Na stole měl Inkvizitora Simona, který byl na stanici a já měl na ruce Zajatce. Stále jsem, ale doufal, že ho kuchnu Ilianiným potomkem, který byl vybaven černou symetrií, která přelívá libovolně Z, S a O a na ruce jsem měl ještě i Taktickou výhodu a několik dalších dobrých karet. Jenže člověk míní a Umění mění. Honza seslal Bouři chaosu a celá moje ruka šla do kopru. Vůbec jsem nečekal, že takovou kartu bude mít. Tím bylo finále prakticky rozhodnuto. Ještě jsem se dokázal zbavit jeho Simona a vyložit si svého vlastního Simona, se kterým jsem se vzájemně kuchli s jeho Ostrovanem Crenshawem, ale pak už jsem měl pouze jednu ubohou Pěchotu a když jsem přišel i oni tak jsem finále vzdal a vítězem VIII. Pražského DT sealdecku se stal zaslouženě Honza.
Osobně si myslím, že se celý turnaj vydařil a jen mě osobně mrzí, že to bylo naše poslední hrání v herně Dungeon, která ukončila provoz a je již v současné době zavřená.
Bigles