Další z letošní série turnajů v Doomtrooperu se uskutečnil v sobotu 13. dubna, a to v oblíbeném formátu "boosterdraft". Podařilo se mi sehnat boostery mé oblíbené sady Paradise Lost ve francouzštině, a tak se všechny líté souboje během turnaje odehrály na mnohými proklínané Stanici. Pravda, zmiňované líté souboje se často zvrhly v závody v braní válečných zajatců, ale to bych předbíhal.
S ohledem na počet boosterů, které jsem měl k dispozici, jsem vyhlásil maximální počet účastníků na 12. Podle očekávání byl o turnaj velký zájem a v jednu chvíli jsem měl až 16 zájemců, takže jsem dokonce musel vytvářet frontu (což u turnajů v Doomtrooperu nebývá úplně zvykem), ale nakonec se mi podařilo doplnit zásoby boosterů, 3 zájemci odpadli a Zack si přinesl vlastní boostery, takže počet účastníků se ustálil na 13. První dva turnaje, vždy 13 hráčů. Snad to vydrží…
Jelikož se hrálo pouze s kartami z Paradise Lost, bylo nutné předejít některým nepříjemným situacím, které při normální hře (ani při draftech s jinými sadami) nenastávají. Původně jsem myslel, že vyřešením komba Jezdecký skaut + Skrytá záloha bude po problémech, nicméně těch nepříjemností se vyrojilo více. Na všech úpravách pravidel jsme se ale velice rychle shodli (nebo alespoň nikdo moc nahlas neprotestoval), a tak po nafasování boosterů a poskládání účastníků kolem stolu začal všemi netrpělivě očekávaný draft. Ten opět probíhal velice hlasitě, přičemž neúspěchy byly většinou patřičně komentovány ("ty vole co je to za karty", "dyť úplně stejnej balík jsem měl v ruce před chvílí", "pošlete mi sakra někdo toho Zajatce" a podobně), zatímco úspěchy byly pečlivě - až do první hry - skrývány. Hned první balík bylo pro mě velké dilema – Ostrovan Crenshaw, Soldát plamenometčík a Ocelový žralok. Nakonec jsem se rozhodl pro žraloka a zbytek s těžkým srdcem poslal dál. Zajatce jsem nakonec žádného nerozbalil, kupodivu mi Bigles ani žádného neposlal, a tak jsem musel skládat strategii jinak. Nakonec jsem posbíral 4 Mastodontské handlíře, k nim pár Půlměsíčních zvířat, Proroků a proroctví, tři Střelce pluku (alespoň do sbírky, když už nebyli 4) a několik karet do soubojů. Balík jsem měl složený celkem rychle – nebylo moc co vymýšlet – zatímco velká část ostatních své balíky pilovala poměrně dlouho, což zejména u sedmičlenné skupiny pak mělo vliv na trvání soubojů ve skupině a také na trpělivost některých zúčastněných :)
Co se týče hracího systému, 13 účastníků se rozlosovalo do 2 skupin, přičemž z každé skupiny postupovali do čtvrtfinále první čtyři. Se mnou ve skupině byli Bigles, Zack, Kach, Roman a Tomáš, v druhé skupině se utkali Padlar, Kubas, Honza, Herbertwest, eRwin, Arim a Vojta. Pro mě šestičlenná skupina znamenala méně zápasů a také, alespoň teoreticky, větší šanci na postup. Jenže teorie vzala za své poměrně brzy. V prvním souboji s Biglesem mi na začátku nepřišly úplně ideálně karty a Bigles se dostal do vedení. Pak se mi však podařilo poskládat si na stůl karty tak, jak jsem původně doufal že balík bude fungovat, a sice handlíře s urvůlem, prorockou vizí, Achillovou patou a zónou, takže obranu měl 15 (plus jsem měl Ušlechtilé zvíře a Horu masa v pohybu na ruce, kdyby snad ta patnáctka dozadu nestačila) a při útoku ignoroval soupeřovy modifikátory. Tak jsem měl radost, jak to teď hladce půjde, nicméně jsem byl z optimismu brzy vyléčen. Štvanice, Zajatec, můj handlíř v kopru a navrch 5 vítězných bodů pro Biglese. Když jsem se i přesto pokoušel dále něco vymýšlet, jako pojistka přišel další Zajatec a bylo vymalováno. No nic, holt měl Bigles štěstí na Zajatce, příště už to bude lepší. Bohužel, v průběhu zápasů ve skupině jsem zjistil, že štěstí na Zajatce měl i Zack, Kach a Roman, takže zápasy s nimi měly velice podobný průběh. Jediný Tomáš mě porazil konvenčními zbraněmi, a sice (pokud si dobře vzpomínám) Templářským mariňákem a Mariňáckým štítem. Takže po odehrání všech zápasů jsem měl na kontě krásných 0 bodů a mohl se těšit na souboj o 11. místo. Z naší skupiny tedy postoupili Kach, Roman, Zack a Bigles.
Z toho, co jsem postřehl ze soubojů v druhé skupině, mi přišlo, že situace je dost podobná té v naší skupině. Zajatci se, až na pár výjimek, hemžily balíky většiny hráčů, a tak rozhodovalo dobré načasování a samozřejmě též nezbytné štěstí v tom, jak člověku karty při hře chodily. Nakonec, po několika dlouhých bojích, které pokoušely trpělivost některých hráčů z již dohrané skupiny, do čtvrtfinále postoupili eRwin, Herbertwest, Padlar a Honza. Ten opět nezklamal a poté, co ze skupiny postoupil v podstatě s odřenýma ušima ze čtvrtého místa, ve čtvrtfinále neomylně porazil vítěze druhé skupiny Kacha. Už si fakt myslím, že to dělá schválně :). Prostě ve skupině mlží, aby nevypadal jako favorit, a pak ve čtvrtfinále začne hrát naplno. Z něj by si mohli vzít příklad hokejisti na mistrovství světa…
Mezitím v přetlačované Zajatců zvítězil Zack nad Herbertwestem a Roman nad Padlarem. Poslední čtvrtfinále mezi Biglesem a eRwinem se však proměnilo v maratónský souboj, který určitě kandidoval na nejdelší hru turnaje. Zack už v semifinále porazil Romana a mohl se těšit na finále, Honza s Kachem se pustili do her jen tak pro zábavu, a ti dva pořád ne a ne dohrát. Oba už dolízali knihovny, na ruce jim zbyly každému asi tak dvě nepoužitelné karty, a pořád se hrálo dál. Nakonec však Bigles musel kapitulovat a do semifinále postoupil eRwin. Tam narazil na Honzu a tentokrát byla hra svižnější. Ač se Honza snažil sebevíc a obětovával Luterány (nejen učedníky, ale i ostatní ve prospěch spolubojovníků bránících se ze zóny) o sto šest, k výhře mu to nepomohlo. Ve finále tak proti sobě nastoupili Zack a eRwin.
Mezitím jsem stihl odehrát souboj o 11. místo s Kubasem a pár her jen tak pro zábavu s Arimem. Oba dva na tom byli se Zajatci jako já, a tak se konečně uplatnila moje naplánovaná taktika. Ve hře s Kubasem jsem si opět zakopal handlíře se zvířaty v zóně. Postupně se mi podařilo vyložit celkem tři handlíře s příslušenstvím, takže ten s nejmenší obranou měl dozadu 17, proti kterým se ani Kubasův Soldát plamenometčík se Zákeřnou šipkou na nic nezmohl. Dlouho jsem pak čekal na Achillovu patu, abych se Soldáta zbavil, nakonec jsem se ubránil i nabušenému Četnickému poskokovi s hodnotami 19 a konečně jsem na turnaji alespoň jednou zvítězil.
Ale zpátky k finále. Při něm jsem nakukoval Zackovi přes rameno, a tak jsem měl docela přehled o situaci - nehledě na to, že odkoukat taktiku od soupeře není nikdy na škodu :) Zackovi hned na začátku přišly docela dobře karty – mimo jiné Zajatec, Četník a Predátorian. eRwin na tom evidentně také nebyl co se týče karet špatně, a tak se situace na stole každou chvíli měnila. eRwin se i přes Zackova Zajatce hned z počátku hry dokázal ubránit a postupně “obložil” Pěšáka džihádu celkem působivou kombinací vybavení (Obrněný útočný vůz, Ocelový žralok, Neprůstřelné brnění) a speciálek (Prorocká vize, Achillova pata, To je náš pravý nepřítel), takže se mu Zack nemohl dostat na kobylku a jedinou šancí na zvrácení vývoje finále pro něj byl další Zajatec. Ten však zůstal na dně knihovny a tak se vítězem celého turnaje a majitelem plakety s Mistrem Valpurgiem stal eRwin.
Celkově se podle mého turnaj vydařil, a i když výsledkově jsem na tom byl bledě, jsem rád, že jsem si zase jednou pořádně zahrál. Takže sláva vítězům, čest poraženým, a doufám, že se uvidíme na příštím turnaji.
Martin