Třikrát hurá! Je čtvrtek, 1. září, a konečně to začalo. Nemyslím tím školu, ale podzimní část pražského poháru v Doomtrooperu.
Když jsem (s notným zpožděním) vcházel do Černého Rytíře, očekával jsem spoustu hráčů, natěšených po dlouhých prázdninách, ponořených do lítých soubojů. Místo toho jsem ke svému velkému překvapení našel pouze eMH a Biglese uprostřed hry a přihlížejícího Padlara.
Z toho, že mým prvním soupeřem bude zrovna Padlar, jsem moc velkou radost neměl, protože na sealdecku i boosterdraftu se mnou jemně řečeno pěkně zametl, nicméně maje na paměti přísloví o stahování kalhot před brodem jsem se nebojácně pustil do boje. Záhy po začátku hry jsem zjistil, že můj narychlo sestavený balík je až nápadně podobný tomu Padlarovu. A tak jsme už po chvíli mohli dumat nad tím, na kolik částí se dokáže chudák Crenshaw rozdělit. Bigles sice přišel s konstruktivním nápadem, že jde vlastně o příbuzné a nikoli jednu osobu, nicméně mě neopustil dojem, že schizofrenie tohoto chlapíka už dosáhla pokročilého stadia. Co se týče hry, tak po odstranění zmíněného Padlarova (tentokrát Ostrovana) Crenshawa jsem se "prosabotoval" k celkovému vítězství! Padlarovi totiž už žádný další bojovník na ruku nepřišel. Totéž se opakovalo i v druhé hře, a tak jsem mohl slavit i druhé přesvědčivé vítězství. Moji euforii pak trochu utlumila třetí hra, během které se (obrazně řečeno) karta obrátila a pro změnu moji bojovníci si dopřávali oddech v týlu mého balíku.
Mezitím eMH s Biglesem dohráli svou hru a Martin musel odejít. Chvíli po jeho odchodu však dorazil Roman, a tak Bigles dlouho neotálel. Jejich vzájemná hra se však poněkud zvrhla (a to jak časově tak diskusemi), takže jsme s Padlarem stačili odehrát téměř pět her. Z mého pohledu se naštěstí do poháru počítaly pouze první tři, jelikož mě štěstí začátečníka začalo opouštět a můj balík čím dál tím více vykazoval známky neprověřenosti testovacími hrami.
Bigles nakonec zmiňovanou hru s Romanem vyhrál, a tak jsme před zavírací dobou Rytíře stihli ještě prohodit soupeře. Roman v další zdlouhavé hře porazil Padlara a Bigles mě mezitím stihl dvakrát vyprášit plněním jakýchsi úkolů.
A tak lze na závěr říci, že i přes nízký počet hráčů se první podzimní sraz povedl a doufám, že ostatní se nedají zahanbit a příště se sejdeme v hojnějším počtu.
Martin