V. Pražský sealdeck, 30.listopadu 2008

Dne 30. 11. 2008, jsem se po dlouhé době zúčastnil sealdecku v báječné karetní hře Doomtrooper, který se konal od 13.00 hodin, v Praze 5, ul. Kroftova č. 8, herně Outpost. Byl to pro mě takový zvláštní pocit, jako kdybych se vrátil v čase o 10 let zpět, do roku 1998, kdy jsem pravidelně objížděl turnaje TopDoomu. Když jsem dorazil mezi prvními na místo, posadil jsem se do jedné z rozviklaných židlí a nervózně pomrkával na display mobilního telefonu, kdy už to začne a čekal, zda se avizovaných 20 hráčů dostaví - dva sice nakonec odpadli – Kach, dle vyjádření pořadatele Zacka, uvízl někde na Moravě a OndraZ, to předchozí den ( možná i noc ), trochu přehnal s alkoholem, takže byl hraní neschopen. Nicméně vždy jsou nějaké rezervy, a tak se podařilo najít i hráče č. 19, aby se mohlo hrát ve 3 skupinách po 5 hráčích a ve čtvrté alespoň po čtyřech hráčích. Hrálo se systémem každý s každým na jeden zápas a hráči na prvních dvou místech ze skupiny postupovali dále, tj. 8 nejlepších si to pak křížem spolu rozdalo ve vyřazovacích bojích, také hraných na jedno vítězství. Ještě dodám, že se hrálo na 25 vítězných bodů, sabotáž a limit na hru byl 30 minut.

Moje očekávání nebyla velká, protože formát sealeck je přecijen poněkud zrádný - k tomu, aby jste byli uspěšní, je potřeba, aby se hrálo ve váš prospěch několik faktorů, pokud Vám chybí byť i jeden z nich, je to nanic. O čemže to mluvím ? Když to napíšu zjednodušeně, musíte si rozbalit několik kvalitních bojovníků ( pokud možno automaticky zabíjejících ), hrací balíček si pak vhodně a vyváženě postavit ( poměr mezi bojovníky, speciálními kartami, vybavením a zbytkem ) a posledním faktorem je jistá dávka štěstí při hraní. Sealdeck se skládal z jednoho balíčku základní sady, 3 balíčků Inkvizice a 3 balíčků Warzone, což je dle mého názoru pro tento formát asi nejlepší možná kombinace. Jelikož organizátor Zack jako motivaci, pravděpodobně všech hráčům, poslal mailem fotku poháru pro vítěze, pustil jsem se i do jakési "přípravy" před turnajem, která spočívala v tom, že jsem si několikrát důkladně přečetl texty karet všech sad, se kterými budeme hrát. Ne tedy, že by mi v paměti uvízly všechny, na některé texty karet jsem se musel stejně znovu na místě podívat, ale trochu to pomohlo.

Od teorie přejdu již plynule k otvírání balíků - základ mě moc nepotěšil, jako vzácné jsem měl karty Zemětřesení a ( pravděpodobně ) Granátomet - naštěstí tristní situaci trochu vylepšovala Pozitivní karma, Změna osudu a AC-40 Rozhřešitel, takže jsem nemusel smutně koukat k hráčům Mikimu a Swanovi, kteří si oba v Inkvizici otevřeli Vlnu poctivosti. Inkvizice byla o malinko lepší - Injekční pistoli jsem hodnotil kladně, stejně jako Trestající kombo, Převelení a hlavě Callistonského dobyvatele. Škoda jen, že toho Pekelného chrliče z Inkvizice, jsem neměl na co umístit:o). Warzone také nebyla špatná - Očistný plamen, Dva bojoví předáci, Jito a hlavě výborný Hrůzný důstojník, u kterého mnozí zapomněli, že na něho byly vydána eratta, že se může vyložit, aniž by se dal nějakému Černému legionáři s hodnotou 6 a menší a dále pak na mě vykoukl z balíčku vynikající Ničitel. Mohl jsem jen litovat, že se mi do herního balíčku nevešel Merkurský poskvrnitel, protože mi chyběla kýžená válečná zóna Merkuru, což je nezbytná podmínka pro jeho vyložení.

Bohužel při losování základních skupin, které následovalo po rozbalování balíčků, k nám byl los krutý a Swan a Miki, které znám léta letoucí, byli ve skupině se mnou. Skupinu uzavírali hráči Honza a Czubka23. Jak jsem se již zmínil výše, měl jsem i štěstí na to, jak mi karty chodily, protože obvykle jsem míval Ničitele či Hrůzného důstojníka na první ruce - to znamená, že když jsem začínal vyložil jsem si ho ( abych soupeře hned nevystrašil ) první akcí v druhém kole. Nicméně ne vždy se tito bojovníci dožili konce, protože například při hře s Czubkou23, se Hrůzný důstojník odporoučel do hrobu po odpálení Osobních protiposádkových min. Určitě chápete, že jsem měl velikou radost. Tohle byla již v pořadí druhá hra, kterou jsem nakonec dotáhl do vítězného konce, při první s hráčem Miki, mi napomohlo to, že Mikimu příliš nechodily klíčové karty. To samé se opakovalo i v třetí hře s hráčem Honza, kdy po vyrovnaném začátku, jsem získal navrch se svým Ničitelem a Honzovi, na něj již žádná adekvátní odpověď do konce hry, kterou jsem "usabotoval", nepřišla. Po třech hrách jsem tedy měl tři vítězství, což zaručovalo postup do dalších bojů, a tak jsem k poslední hře se Swanem ( který měl také tři vítězství ) nastupoval víceméně bez větších nervů. Ze začátku sice vše hovořilo v můj prospěch, ale Swanova kombinace Venušanský maršál a Vzdušný koráb Helitek drakoplaš, který po nastoupení bojovníkovi dává + 5 k obraně a hlavně se na něj může útočit jen střelnými zbraněni a vozidly, mi plány dost zhatila. Takže nakonec skóre 3 : 1.

Mezi nejlepšími osmi jsem se střetl s Luckem, o němž je známo, že umí "za málo peněz udělat hodně muziky" tj. i když neměl tradičně nic moc dobré bojovníky, umí s balíčkem zázraky a z jeho skupiny postupoval bez porážky. Luc patří také mezi staré harcovníky legendárního TopDoomu,kteří se zde dnes sešli a kdy především v roce 1998, jsme se pravidelně střetávali v závěrečných kolech turnajů. Takže repríza po desetí letech - kdo by to kdy řekl, že si proti sobě na turnajové úrovni ještě někdy zahrajeme :o). Škoda, že to nebylo až ve finále, myslím, že Luc by se tam se svojí nezdolnou vůli po vítězství, určitě dostal. Proti mně mu však nechodily úplně optimálně karty, a když už to vypadalo z jeho strany na obrat, za stavu 22 vítězných bodů pro mě, jsem si vyložil Jita a zahrál Dítě štěstěny tj. utratil 5 bodů osudu a získal poslední 3 vítězné body.

V semifinále se opakoval poslední zápas ze skupiny proti Swanovi, což mě tak úplně netěšilo, kromě kombinace Venušanský Maršál + Helitek Drakoplaš, Swan rozbalil v Inkvizici Zaváhání, Velkou Věštbu, v úvodu zmíněnou Vlnu poctivosti a ve Warzoně kvalitního Řezníka duší. Po počátečním oťukávání nastoupil u Swana Venušanský maršál - naštěstí bez Heliteku drakoplaše, kterého se mi podařilo po sporném momentu, Callistonským dobyvatelem zabít. K mojí smůle však vzal maršál do hrobu i mého dobyvatele. Swan poté ve svém kole vyložil Revizora a pošimral mě Zaváháním na 4 karty. To ve mě byla dušička úzká, protože jsem už držel v ruce Ničitele, s nímž jsem se chystal v dalším kole "úřadovat". Bez něj by to byla velká komplikace a mohlo by se přihodit ještě ledacos. Ze sedmi karet mi tedy zůstaly na ruce jen tři, naštěstí Ničitel mezi nimi:o). Ve svém kole jsem tedy Ničitele vyložil, Revizora zneškodnil a poté se s ním probil k vítězství.

Na závěr nezbývá než poděkovat Zackovi, za pěkně zorganizovanou akci a milé odpoledne, na které budu dlouho a rád vzpomínat. Doufám, že si to ještě někdy zopakujeme, přinejmenším ve stejně hojném počtu ( a to se mnozí " tradiční“ hráči vůbec neregistrovali - vzpomeňme například na Martina Holuba či ITM ).

Doomtrooperu zdar !

Herbertwest