I. Pražský sealdeck, 31.1. 2007

Chvíli před sedmnáctou hodinou, kdy už slunce zapadlo, se ulicí Za poříčskou branou začala trousit podivná, hubená, vysoká individua, s kradmou chůzí a podivným leskem v očích. Vždy se opatrně se rozhlédli a pak nervózně vklouzli do velkých prosklených vrat, vedoucích do dvora jednoho z domů. Všude jinde by to asi vyvolalo mírné zneklidnění a rozpaky u místních obyvatel, ale zdejší domorodci si už zvykli na to, že takové prapodivné lidi tady potkávají každou chvíli. V tom dvoře za prosklenými vraty se totiž nachází pražská herna Černý Rytíř, plná vitrín s vystavenými barevnými figurkami bojovníků a velkých hracích stolů, kde se každý den schází příznivci prapodivných her jménem Magic a Warhammer a kde se po roční odmlce konečně hrála ta jediná a pravá hra. Doomtrooper. Byla středa, třicátého prvního ledna a právě začínal Doomtrooperovský Sealdeck.

Hlavní organizátor, totiž já, kvůli zdržení v práci dorazil o chvilku pozdě, takže se začínalo až v 17.10. Sešlo se nás jedenáct hrajících, ale protože Petr Mikuš musel po dvou hrách odejít, dohodl se s Jardou Čejkou, že koupí společně jen jeden balík, který zaplatí Petr, ale Jarda s ním pak odehraje zbytek her. Dorazili staří mazáci Martin Holub s Markem Jirsou, podívat se přišel i Lukáš Vajgl. První dva, spolu s Jardou Čejkou, Kyrysem a Padlarem, byli hráči původní Pražské ligy, další čtyři přítomní - 0´Tony, Martin "Mishima", Tomas.egg a Razka byli hráči z Bajnovy arény.

A pak už následovalo tolik oblíbené rozbalování balíčků. Každý z hráčů dostal starter Základní sady a čtyři boostery Inquizice. Zprvu sice panovaly obavy, ale snad každý si vytáhl nějakého silného bojovníka. Hrálo se na 25 vítězných bodů, minimálně 50 karet v hracím balíku a maximálně 40 minut na hru. Hráči byli rozděleni na dvě skupiny po pěti lidech, jejichž vítěz postoupil do finále.

Ve skupině A Martin Holub dumal nad strategií jak nejlépe využít Zenithianského Velmistra, podpořeného mimo jiné i jedním šumem. Martin patřil ke špici starého Top Doomu a jeho velké zkušenosti byly znát i při této hře. S přehledem prošel celou skupinou a až při posledním boji před postupem do finále byl poprvé poražen a zůstal tak ve své skupině na hezkém, druhém místě. Ze stejné skupiny Padlar přemýšlel nad podobnou strategií, ovšem tentokrát s Muawijheovým nefaritem. Ještě lépe na tom byl co se týče bojovníků Razka, ten získal kardinála Duranda. Bohužel však už žádné vybavení a hrát na jednu stěžejní kartu v balíku je obtížné. Občas sice využil uspíšení požadavku, ale soupeř mu většinou Duranda odstranil jinou cestou, než zabitím - v jednom případě Pacifismem a ve druhém Převelením. Oproti tomu Telco dostal spíš slabé bojovníky, zato ale slušně vyzbrojené, navíc s dostatkem speciálek a velice si pochvaloval. Vítězem první skupiny se stal Martin "Mishima". Ten byl se svým balíkem snad nejvíc spokojený, dostal totiž Alakhaie se znesvěceným brněním a často u něj bylo i vidět zajímavé kombo Merkurský pozůstalý naložený do poručíka kartáčové střelby AH/UH a jako doplněk držící rozpis misí. Právě Mishima se pak stal vítězem první skupiny a bez ztráty kytičky postoupil do finále.

Ve druhé skupině se Marek "Kach" Jirsa zpočátku popadal za hlavu. Jeho balík by se dal nejsnáze popsat jako konvoj Červeného kříže se vzdušnou ochranou Letce Trevora. Jeho stěžejním (a kromě Trevora nejsilnějším) bojovníkem se stala doktorka Diana. Chudák holka byla na roztrhání - díky léčení sebe i svých spolubojovníků se při otáčení na stole skoro ani nezastavila. Ono by tu mršku nebylo tak těžké zabít, kdyby se na stole stále nedrželi nějací mají bojovníčci vyzbrojení lékárničkami, nebo injekční stříkací pistolí. A tak se léčilo a léčilo a léčilo.. Markovi se nakonec díky "unavovací" strategii a dobré taktice podařilo, stejně jako mně, dosáhnout třech výher ze čtyř možných, ale na základě lepšího vzájemného výsledku postoupil do finále.

Pokud uvážíme Markovy karty, působí vesele rozčilování Jardy Čejky (hrajícího za Petra Mikuše), že má "pouze" Arciinkvizitora Nikodema, Golema temnoty, Letce Trevora a Callistonianského dobyvatele.. Vedle něj si pan Tomash.egg vcelku spokojeně prohlížel svého Venušanského maršála, který mu ovšem k jeho smůle příliš často zůstával až někde na dně balíku.

Když jsem rozbaloval své karty já, vypadalo to, že to růžově moc nedopadne. Dlouho se zdálo, že moji dva nejsilnější bojovníci budou Billy s kacířskou mocí, slepotou a karabinou L & A a jedna Smrtící hvězda s prapůvodními hodinami a mstitelovým kombem. I když jsem ve hře samé tu kacířskou mnohem častěji vykládal na vyznavače, nebo spíš vyznavačku, Ilianina kultu. K tomu přidám i jednu radu, zvlášť pro sebe, do bodudoucna - není dobré útočit tímhle bojovníčkem vyzbrojeným kacířskou mocí na už zmiňovanou Dianu, potažmo celý Kybertronik. Člověk je přece jenom zvyklý na vyšší hodnoty svých bojovníků a tak ho překvapí, když ho ta imunní doktorka s útokem 3 dokáže převézt. Až pak se na mě usmálo štěstí. Poslední karta v posledním balíku - Android. No hned se mi zvedla nálada. Komu také ne, že? Sice představoval vysokou bodovou zátěž, což s omezením herního času bylo nepříjemné, ale i tak několikrát dokázal zachránit situaci. Poslední hráč naší skupiny 0´Tony získal Zenithianského vraha duší, Valpurgia se spoustou kouzel a k tomu úctyhodnou směs průmyslových komplexů a továren.

Finále představovalo nerovný zápas Diany, prcků a nakonec i Trevora, proti Alakhaiovi s brněním a kapitolské stíhačce. Přesto se však Kach srdnatě bránil a celou hru prokládal vtipnými hláškami, kterými se bavili všichni ostatní přihlížející hráči. K už tak ne moc vážnému tónu, ve kterém se finále odehrávalo, přispěl i fakt, že nám v průběhu hry dvakrát vypadl proud. Ať už díky ČEZu, nebo taktnímu naznačení pracovníků Černého rytíře, že už je přece jen trochu pozdě. V tu chvíli se v černé tmě rozzářily obrazovky mobilních telefonů a dokud světla znovu nenaskočila, byli naši finalisté jak hollywoodské hvězdy v záři reflektorů.

Jako milý dárek za ukončeným sealdeckem dostal každý zúčastněný jeden booster Inquzice navíc. Další dva dostal Kach za druhé místo a Mishima za první místo obdržel čtyři. On asi vůbec Mishima ve středu ráno vstal, rozbil mamince sbírku starožitných křišťálových skleniček, aby si zajistil na večer dostatek štěstí. Jako by mu nestačil ten výše popsaný balík, on si klidně ve výhře najde Bitevní tank Grizzly, Samohybnou houfnici Bauhaus, Světlonoše a nebo například Vlnu poctivosti, což ještě navíc nebylo všechno. No ale kdo by mu záviděl, všichni přece víme, že to je běžné a naprosto normální. (Kecám, už kdysi jsem nikdy v boosteru neměl nic lepšího, než nějakého přitroublého šéfa korporace. A když jsem si rozbalil svůj bonusový balíček Inquizice teď po draftu, tak tam byla Ilian. Některé věci se prostě nemění.)

Na závěr bych rád poděkoval Toshirovi za dodání karet a zaměstnancům Černého rytíře, kteří nás v herně nechali skoro dvě hodiny přes konec její pracovní doby. A ještě poslední věta na závěr. Pro velký úspěch by se měl draft (já tomu pořád říkám draft, ale on to vlastně je sealdeck) opakovat asi za 4 týdny, ale je omezený počet míst, proto mi prosím posílejte přihlášky už teď mejlem.

Kyrys